Lidé kvůli covidu zanedbávali léčbu rakoviny, prevence je o třetinu méně

Covid zásadně ovlivnil léčbu rakoviny. Lidé zanedbávali preventivní prohlídky a kontroly zhoubných nádorů. K lékařům chodí v pokročilejší fázi nemoci, což snižuje šanci na uzdravení.


Na rakovinu zemře v Česku každoročně skoro 27 tisíc lidí. Kvůli pandemii koronaviru se ale číslo v blízké době pravděpodobně zvýší. Během karantén a izolací výrazně ubylo preventivních prohlídek, v první polovině loňského roku přišlo na kontrolu o pětinu méně lidí než obvykle, ve druhé dokonce o třetinu. A lékaři vidí následky, pacienti přicházejí s nádory v pokročilejším stadiu, které se mnohem hůře léčí. Experti navíc ověřují podezření, že covid zvyšuje riziko návratu vyléčených nádorů.

„Lidé, kteří za sebou mají rakovinu a prodělali covid, by měli zvýšit ostražitost,“

varuje onkoložka Petra Tesařová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Každý rok v Česku rakovinou onemocní 85 tisíc lidí, u každého třetího obyvatele ji lékaři během života diagnostikují. Nemoc je druhou nejčastější příčinou úmrtí, v Česku se léčí v 15 komplexních onkologických centrech. Přestože počet nádorů narůstá, podíl zemřelých se daří snižovat, hlavně díky prevenci. Nejčastěji se objevují nádory kůže, střeva, konečníku a prsu. HN oslovily odborníky zaměřené na tyto oblasti a ti se shodují, že uplynulý rok uštědřil léčbě velkou ránu. Dopady omezené prevence pozorují ve svých ordinacích.

„Více než v předchozích letech vidíme pokročilé nádory, u kterých je větší pravděpodobnost vzdálených metastáz,“

popisuje primářka Miroslava Skovajsová, zakladatelka sítě Mamma center. Její slova potvrzuje i Petra Tesařová, která patří mezi největší odborníky na léčbu rakoviny prsu v Česku. „Část nemocných měla větší strach z koronaviru než z rakoviny a diagnózu nádoru nebo návrat nemoci zanedbala,“ říká.

Experti se shodují, že dlouhá pandemie vrací pozitivní vývoj v prevenci a léčbě rakoviny o několik let zpátky. „Vyšší stadia nemoci znamenají mnohem dražší léčbu a nejistou prognózu. Platí to pro všechny nemoci, pro ty nádorové ale především,“ říká Skovajsová. Lékaři také hlásí vyšší počet agresivnějších nádorů, zejména u mladších žen, a přičítají to většímu stresu. Ucelená data zatím nemají, k dispozici budou koncem roku.

Obavy z dalšího vývoje hlásí i dermatologové. Na jaře k některým přišlo až o 35 procent méně lidí, podobně jako loni na podzim. „Sbíráme data o tloušťce melanomu, od čtyř milimetrů ho považujeme za invazivní, který má značný dopad na přežití. V tomto stadiu jsme už na podzim měli o 21 procent více pacientů než rok před tím,“ říká specialistka na nádory kůže Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zhoršení pozoruje u všech věkových skupin, nejen u starších lidí. „Máme případy těhotných žen, které se bály, aby v těhotenství nechytly koronavirus. Když pak přišly, měly už rozsáhlý melanom,“ dodává. Situace se teď podle ní zlepšuje a lidé začínají dohánět to, co zameškali.

„Každý měsíc s nádorem navíc znamená několikaprocentní snížení šance na přežití,“

dodává Arenbergerová.

Zhoršení pozorují také gastroenterologové. V počtu úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku přitom už teď patřilo Česko dlouhodobě k nejhorším na světě. V posledních letech se situace o něco zlepšila a díky prevenci se dařilo případy zhoubného nádoru podchytit dříve. Po roce s covidem se to ale mění. Někteří lékaři hlásí až 30procentní pokles vyšetření kolonoskopií.

„Místo toho, abychom pacientům nádor diagnostikovali včas, během preventivní kolonoskopie, přicházejí někteří až v pokročilejším stadiu. Nádor se mezitím může rozšířit do jiných orgánů, případně může způsobit ucpání střeva, které si nezřídka vynutí akutní operaci,“

říká Petr Vítek z onkologického oddělení českobudějovické nemocnice.

Obezřetní jsou i urologové, kteří také vnímají pokles prohlídek. Včetně pacientů, kteří se už léčí. „Jestli má někdo hormonální léčbu a vyhne se jí, může dojít ke zhoršení stavu a znovupropuknutí nemoci. Stačí oddálení o půl roku a najednou se ocitá v jiném stadiu onemocnění,“ říká uroložka Michaela Matoušková. Své pacienty nyní obvolává a k prohlídkám je zve.

Nynější situace se ale podle lékařů bude dál zhoršovat, negativní trendy se více projeví s větším časovým odstupem.

„Dlouhodobý efekt se ukáže teprve za dva až tři roky. Vlny nově diagnostikovaných pacientů se bojíme. I toho, zda bude dostatek prostředků pokrýt případné zvýšené nároky,“

říká přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Bohuslav Melichar.


Mezi příčinami úmrtí jsou zhoubné nádory v Česku druhé za onemocněním srdce a cév. Výskyt rakoviny ale celosvětově stoupá a předpokládá se, že do roku 2035 budou nádory hlavní příčinou úmrtí obyvatel v Evropské unii. I proto Evropská komise vyčlenila čtyři miliardy eur na prevenci rakoviny. Screeningové programy by se měly ještě více rozšířit a stát se dostupnými pro všechny. Program proti rakovině chystá i vláda Andreje Babiše (ANO). Vzniknout má Národní onkologický institut, což ale někteří odborníci odmítají, a o podobě změn se tak na ministerstvu zdravotnictví zatím jedná.


Zdroj:

Hospodářské noviny

Michaela Ryšavá

Související příspěvky

Zobrazit vše