Značná část Čechů pocítila vliv pandemie na svém zdravotním stavu. Kvůli protipandemickým opatřením a strachu z nákazy také téměř každý třetí člověk snížil počet návštěv u lékaře, to potvrzují i data z průzkumu mezi členy Svazu praktických lékařů ČR, kdy nižší množství pacientů v ordinacích zaznamenalo 90 % praktiků. Až dva ze tří lékařů se setkali s tím, že odložená osobní prohlídka vedla k vážnému zhoršení zdravotního stavu. Třetina Čechů nechodí pravidelně ani na preventivní prohlídky a nepovažuje je za důležité. Vyplývá to z průzkumů České asociace farmaceutických firem mezi praktickými lékaři a veřejností.
Za hlavní důvody zhoršení zdravotního stavu Čechů pokládají lékaři hlavně sociální izolaci, neaktivitu a stres, který způsobila nová nejistá situace a lockdown (58 %). Dalšími příčinami bylo odložení plánovaných výkonů (58%), postcovidové problémy (51 %) a neřešení potíží s lékařem (50%).
Průzkum mezi lékaři potvrdil, že koronavirus velmi změnil podobu zdravotní péče. Kvůli strachu z nákazy (73 %) a koronavirovým opatřením chodil do ordinace menší počet Čechů. Lidé, kteří k lékaři chodili osobně, přicházeli většinou po předchozí domluvě ve smluveném čase (38 %). Prudce naopak narostl objem vzdálené komunikace mezi lékařem a pacienty. Téměř každý praktický lékař (96 %) v době pandemie zaznamenal zvýšený zájem pacientů o telefonické (89 %) nebo e-mailové (66 %) konzultace zdravotního stavu.
Přestože vzdálené konzultace na první pohled ulevily zvýšenému rizikovému výskytu pacientů v ordinacích a nemocnicích, nenahrazují návštěvu lékaře. Čtvrtina lékařů (26 %) tuto formu nepovažuje za plnohodnotnou náhradu osobní lékařské prohlídky. Zbytek lékařů (72 %) by ji využil pouze k řešení méně vážných nebo dlouhodobě léčených obtíží stejným léčivým přípravkem při nezměněném stavu. Osobní prohlídky jednoduše umožní lépe odhalit nemoci v jejich zárodku, případně přijít s novými řešeními a pomoci pacientovi na základě hlubší zpětné vazby a porozumění. S případy, kdy bylo vážné zhoršení zdravotní stavu způsobeno oddálením návštěvy lékaře, se setkali dva ze tří praktických lékařů (66 %). 10 % z nich se během pandemie s takovými případy setkávalo dokonce minimálně u čtvrtiny vyšetřovaných.
„Nedoporučujeme pacientům spoléhat na vzdálené konzultace svého zdravotního stavu. Lékař potřebuje k určení správné diagnózy mluvit s pacientem osobně a důkladně jej prohlédnout. Díky osobním prohlídkám dokáže lékař odhalit vážná onemocnění v raných stádiích, nasadit vhodnější léčbu na základě hlubší a osobnější zpětné vazby, případně se vyhne nesprávnému zhodnocení situace. Navíc se pacientovi může plně věnovat a využít doplňujících vyšetření. Ač se zdá vzdálená konzultace pohodlná, v konečném důsledku může pacientovi čas strávený na následných vyšetřeních spíše prodloužit,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.
Co se týká konkrétních onemocnění, jejichž výskyt v populaci dle praktických lékařů vlivem pandemie narostl, můžeme hovořit především diabetes (37 %), srdeční onemocnění (36 %) a onkologická onemocnění (33 %). Markantní byl také výskyt nově diagnostikovaných psychologických obtíží, které u svých pacientů pozorovala necelá třetina (31 %) praktických lékařů.
Velké množství Čechů navíc není důsledné v prevenci – více než čtvrtina Čechů chodí na preventivní prohlídky nepravidelně a každý desátý Čech dokonce řeší pouze akutní problémy a prevenci neřeší vůbec. Méně se o své zdraví starají muži – prohlídky zanedbává až 40 %, u žen je to o necelých deset procent méně. Alarmujícím zjištěním je, že preventivní prohlídky nepovažuje za důležité téměř polovina lidí ve skupině od 27 do 44 let – tedy mladší lidé v produktivním věku. Právě prevence přitom může zabránit vzniku závažnějších a dlouhodobých zdravotních problémů. „Pandemická situace může postihnout zdraví člověka v různých podobách. I přes strach z nákazy je důležité pečovat svůj zdravotní stav a nepřecházet zdravotní obtíže. Pravidelná prevence může včas odhalit problémy, které se mohou v dlouhodobém horizontu ukázat jako vážné. Proto je zásadní na pravidelnou návštěvu lékaře dbát,“ komentuje zjištění Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem.
Více než polovina Čechů užívá nějaký lék na lékařský předpis. Nejvíce je tomu tak logicky v nejstarší věkové skupině, kde lék na recept potřebuje 8 z 10 lidí, nicméně i u nejmladší skupiny 18–26 let je to poměrně velký podíl – 40 %. Lidé si velmi osvojili získávání léků formou eReceptu – ten využilo přes 80 procent respondentů. Alarmující je informace, že více než 7 procent uživatelů léků na předpis si během pandemie změnilo jejich dávkování, či léky úplně vysadilo, a to bez předchozí konzultace s lékařem. „Bez souhlasu lékaře by sám pacient neměl nijak upravovat dávkování, či dokonce léky úplně vysazovat. Může to mít dlouhodobé následky na zdraví pacienta, které se pak budou těžce napravovat,“ doplňuje Vrubel.